Má mezioborová spolupráce opravdu smysl?

Ester Vackova

Heading Title

Péče o duševní zdraví vyžaduje komplexní přístup. Zahrnuje většinou aspekty jak vztahové, psychologické, lékařské, socioekonomické, spirituální atd. Vzájemná spolupráce a propojování jednotlivých oborů zasahujících různým způsobem do podpory lidí ohrožených závislostí na alkoholu, jiných návykových látkách a hraní hazardních her je pro naši práci důležitá.

Když k nám do poradny přichází nový zájemce o službu, přichází s ním vždy něco nového. Nový příběh, neznámo, nejistota, zvídavost. Provází nás svým životem, který je mnohdy plný dalších lidí, ať už rodiny a blízkých nebo jiných subjektů, které si postupně „navázal“ ve svém bludném kruhu závislosti. Orgán sociálně právní ochrany dětí (dále OSPOD), Probační a Mediační služba, Azylový dům, kurátoři, učitelé, psychiatři, lékaři a další se stávají na určitou dobu součástí klientova života.

Jak můžeme vytvářet společně partnerské procesy? K napsání tohoto článku mě přivedly hovory s mou klientkou, která do naší služby přišla ve chvíli, kdy na ni dle jejich slov „všechno padalo“ a začala svou situaci řešit alkoholem. Přišla ze své vůle a anonymita pro ni byla velmi důležitá, a potřebovala se několikrát utvrdit v tom, že ji jí plně zaručíme. Anonymita je jedním z principů naší práce, stejně jako důvěra, mlčenlivost, rovnost a individuální přístup. Aby vztah mezi klientem a námi mohl fungovat, je třeba, aby se u nás, a s námi, cítil bezpečně. Z dalších našich společných konverzací vyplynulo, že se kolem klientky a její rodiny vyskytuje řada odborníků. V jednu chvíli byl snad jen jeden den v týdnu, kdy klientka nebo někdo z její rodiny nenavštívil psychologa, sociálního pracovníka, poradce, kurzy atd. Dodnes mi rezonují její slova: „ Já mám pocit, že už se bez těch odborníků nemůžu ani nadechnout.“ Pomáhající profese chtějí pomáhat. Neztrácím naději, že většinou tuto „práci“ děláme srdcem. Ale co když v dobré víře člověku pomoci, nastoupíme každý se svou odborností (chodem), který servírujeme klientovi na talíři, bez ohledu na to, že místo dezertu v podobě zmrzliny, se potřebuje zahřát teplou polévkou? Nebo že nedokáže všechny chody sníst a strávit najednou? Může se stát, že mezi tolika chody se ztratí to nejdůležitější, a to chuť a potřeby klienta?

Jak zajistit, aby byl klient slyšen, viděn, vyslechnut? Každá profese je důležitá a nabízí svůj úhel pohledu. Její zapojení závisí na aktuálních nebo dlouhodobých potřebách klienta, v jaké fázi se nyní nachází. Zásadní je pro nás vztah s klientem založený na důvěře a bezpečí. Pokud k nám klient přichází doporučen jinou osobou (institucí), snažíme se, s vědomím klienta, navázat respektující spolupráci a vyjasnění si vzájemných rolí. Je v pořádku, že OSPOD dohlíží na blaho dětí, aby nedocházelo k jejich ohrožení. Je v pořádku, že probační úředník dohlíží na to, aby začlenění klienta do společnosti probíhalo bez další trestné činnosti. Je v pořádku, že lékař má obavu o svého pacienta i okolí, když má rozhodnout o navrácení řidičského průkazu nebo potvrdit pracovní způsobilost. V očích klientů tak mohou ze začátku tyto instituce působit jako represivní složky. Nám dává velký smysl to, když nás OSPOD a jiné subjekty zapojí do psychosociální pomoci rodině. A o to samé usilujeme my. Zapojit tolik úhlů pohledu, hlasů, kolik je možné a zároveň nezapomínat na to, že klient je expert na svůj život. Je možné fungovat jako partneři, pokud nás spojuje spolupráce na sdíleném záměru (autonomie člověka, rodiny) a vzájemný respekt. Proto je pro nás propojování lidí a oborů důležitým aspektem naší práce. Rádi jsme poskytli prostor pro hlasy našich partnerů, kteří se chtěli k tématu vyjádřit.

Orgán sociálně právní ochrany dětí Bc. Lucie Haltufová:

„Jako kurátoři pro děti a mládež jsme si vědomi, že zkoušení a experimentování (s čímkoliv) a zkoušení hranic patří k dospívání. Hranice mezi experimentováním a závislostí je ale tenká a mnohdy dítě či rodič neumí posoudit, zda se ještě jedná o „normální stav“. O pomoc při řešení problémového chování u dětí se na OSPOD často obrací starostlivý rodič nebo jiná blízká osoba. Upozornění přicházejí i ze školy, protože učitele ve škole si všimnou, že něco není v pořádku. Nejčastěji oznámení o požití návykové látky nezletilou osobou přichází ze strany policie či zdravotnického zařízení. Některé z dětí na OSPOD vídáváme častěji či opakovaně. V těchto případech je dítě s rodinou odesíláno k dalším odborníkům, např. v případě možných závislostí na poradnu Modrý kříž v Karviné. Jde nám o to, aby dítě i rodič získali potřebné informace, získali odpověď na věci, které je zajímají, o edukaci, o opakované setkání s dospívajícím či jeho blízkými, protože PROBLÉM ne vždy bývá jen u dítěte. Kolegyně z MK považujeme za partnery. V rámci práce s rodinou je zveme na tzv. případové konference (setkání rodiny s odborníky). Cílem je získání názoru na problém z jiného úhlu pohledu, navázání spolupráce, nastartování změny u dítěte nebo dospělého. Poradnu Modrý kříž považujeme za potřebnou a nezbytnou sociální službu, u zaměstnanců oceňujeme ochotu a lidský přístup. „

Psychiatrická nemocnice Opava Bc. Hana Riemlová, Zuzana Skálová

Vzájemnou spolupráci vnímáme jako velmi přínosnou, především proto, že informace podají přímí zaměstnanci Modrého kříže a pacientky/pacienti mají prostor pro konkrétní otázky. Je to jiné, než když o Modrém kříži mluvíme my – zaměstnanci Psychiatrické nemocnice Opava. Negativa nevidíme žádná. Pozitivní je cyklus besed, kdy se pacientky/pacienti prostřídají a vidí se na živo. Téma doléčování bývá i tématem ve skupinách. Považujeme za důležité získání informací o vaší službě již v průběhu léčby, kdy mají možnost navázání kontaktu a spolupráce, dostanou potřebné informace k objednání a mohou poté plynule přejít z ústavní do ambulantní péče.

Manželská a rodinná poradna Karviná Mgr. Kateřina Gagolová:

„Klienti Rodinné a manželské poradny Karviná se na poradnu obracejí v situacích, které osobně prožívají jako tíživé a nepříjemné, a které se jim nedaří řešit vlastními silami. Odborné sociální poradenství, které nabízíme, je bezplatné a jsme schopni poskytnout poradenství v oblasti rodinných a partnerských vztahů. Toto poradenství v sobě zahrnuje odbornou sociální a psychologickou pomoc. Přijít k nám může klient samostatně, s partnerem, manželem či dalšími členy rodiny. Našim klientem může být i dítě, kterému je věnována pozornost přiměřeně jeho věku, komunikačním schopnostem a rozumové vyspělosti. Pokud nejsme svými silami schopni řešit specifický problém klienta, jakým je například závislost, pak poskytujeme klientovi informace a podporu při využití dalších možných návazných služeb. Takovou službou je např. poradna Modrý kříž, s níž úzce spolupracujeme a vnímáme ji jako velmi potřebnou. Tato spolupráce umožňuje zacílit pomoc klientovi na jeho specifický problém a jeho řešením pozitivně ovlivnit nejen klienta samotného, ale v konečném důsledku také jeho rodinné a partnerské vztahy. „

Probační a mediační služba Mgr. Radim Valián:

„Probační úředníci musí ve své praxi ve vztahu ke klientům balancovat mezi kontrolou a pomocí/poradenstvím. Typickým objektem probace může být klient, u něhož se kumuluje vícero problémů, rizikových faktorů, např. uživatelka drog žijící na ulici, odsouzená k podmíněnému trestu s dohledem za drobné drogové delikty a ohrožování výchovy dítěte, u níž následně došlo k odebrání dítěte a umístění do ústavní péče. Cílem probace je v takovém případě kontrola výkonu trestu nespojeného s odnětím svobody, včetně kontroly případně uložených přiměřených povinností a omezení – např. vyvarovat se konzumaci drog a v dané souvislosti se na výzvu probačního úředníka podrobit testu na přítomnost těchto látek v těle a dále podrobit se ambulantnímu léčení závislosti na návykových látkách, které není ochranným léčením podle trestního zákoníku. Cílem probace je taktéž individuální pomoc klientovi a působení na něj, aby vedl řádný život (život v souladu se zákonem), aby vyhověl soudem stanoveným podmínkám, tj. aby mimo jiné mohlo dojít k obnově narušených právních i mezilidských vztahů. Dobrým předpokladem pozitivního vývoje v případu je pak navázání fungujícího pracovního vztahu a vytvoření vzájemné důvěry, což může být mnohdy záležitostí velmi časově náročnou. Pro zvládnutí popisované praxe je nutnou podmínkou široké a všestranné zaměření probačních úředníků (odborné kompetence) a dále také uplatňování, využívání, mezioborové spolupráce při práci na případu. Probační úředník velmi často kooperuje při naplňování společných cílů s klientem s dalšími subjekty a organizacemi. Cesta ke zvládnutí mnohých problémů, které se v rámci pracovního vztahu s klientem podaří pojmenovat, nebo, které je nutné řešit z „titulu“ soudem uložené povinnosti, je často odbornou záležitostí specializovaných pracovišť – např. dluhová poradna, orgán sociálně-právní ochrany dětí, sociální kurátor nebo adiktologické služby. Příkladem vhodné mezioborové spolupráce může být právě součinnost s adiktologickými službami. V průběhu práce s uživateli drog je efektivní navazovat úzkou spolupráci se službou, kam má klient docházet na léčbu, kam chce docházet, nebo kde již s léčbou započal. Zřetelný rámec a propojení léčby s uloženou trestní sankcí mohou klientovi (a nejenom jemu) vyjasnit např. i konzultace, kterých se společně zúčastní probační úředník, klient a jeho garant nebo klíčový pracovník. Interdisciplinární přístup a spolupráce je v dnešní době, věřím, fakt, který snad nepodceňuje žádný probační úředník.

Z původně krátkého příspěvku naší klientky se klube celý příběh, který po jeho dopsání uveřejníme na naše webu. Děkujeme všem, kteří jste nám zaslali Vaše příspěvky. Těšíme se na další spolupráci. Na závěr připojuji píseň kapely Živé květy protože: „To, čo nás spája, je silnejšie a väčšie ako to, čo nás delí….“

Odkaz na Youtube „To, čo nás spája, je silnejšie a väčšie ako to, čo nás delí….“

Za karvinskou Poradnu zpracovala Ivana Tesařová

Související příspěvky