Honza je střízlivý alkoholik. Dříve se rád napil s kamarády v putyce a na nekonečných letních dobrovolnických akcích s Brontosaurem. Při kosení mokřadních luk se jelo ve stejném duchu: Kosíme, chlastáme, ráno pivo na spravení a kosíme dál. A chlastáme.
Honza je liberální kosmopolitní člověk, pro kterého je svoboda první a nedotknutelnou hodnotou.
V únoru 2020 přiletěl z Nového Zélandu a během dvou týdnů se svět uzavřel. Přišel covid a najednou nemohl ani přejít most do Cieszyna, nemohl do divadla, do hospody – zkrátka nikam. Nemohl si najít práci, pohovory se nekonaly. K tomu přišel bolestivý rozchod s dívkou Z. Pozbyl svobodu i smysl života. Nastaly deprese.
Začal pít doma a sám, do roka si vypěstoval učebnicovou závislost. Práci sice posléze sehnal, ale neustále ho iritovala. Jednoho rána, když do ní jel, cestou na zastávku vypil láhev vodky, kterou našel v garáži. Bylo to volání nemocného mozku o pomoc. Vyrazili ho. Otec ho odvezl do nemocnice, odkud ho vyhodili také, protože nadýchal 2,7 promile. Dalšího dne skončil u psychiatra. Antabusová léčba mu mentálně nepomohla a během roku se přes nealkoholická piva opět rozpil.
Pro Modrý Kříž se Honza rozhodl sám. Od ledna 2023 tam začal poctivě docházet a dlouho o tom nikomu neřekl. Přístup Lucie, Lucie a Ester byl jednoduše fantastický! S jejich terapeutickou pomocí dokázal pojmenovat traumata z dospívání, zvědomil si spouštěče pití a dozvěděl se spoustu věcí o sobě samém. Velké díky.
Honza považuje svoji závislost na alkoholu za primárně psychickou – únik z reality. Nikdy neměl bažení a jen několik málo snů o alkoholu.
Střízlivost, na rozdíl od abstinence, vnímá jako flow, lehký a přirozený stav bytí. První rok si ji naplno užíval, pak sice přišly propady, ale střízlivost zůstává.
Honza je na začátku návratu k sobě. Už ví, že před sebou neuteče. Udělal ve svém životě změny. Nestýká se s toxickými cyklisty-alkoholiky, chodí do hezkých kaváren a plánuje si aktivně svůj volný čas. I kosit jezdí už jinam.
Je minimalista. Chodí několik stovek kilometrů dlouhé horské trasy, traily. Cestuje na koloběžce po Evropě. Nepadá z kola. Láká ho zkusit pobyt ve tmě. Pije lehkou filtrovanou kávu nebo zelený čaj. Čte a naslouchá.
Nepije Birell. Ani ovocný!
Má práci, do níž jezdí celoročně na kole a poprvé v životě mu dává smysl.
Honza je dneškem tisíc dnů střízlivý alkoholik. Baví ho si to číslo přirovnat k nadmořské výšce hor, na které vylezl. Stoupá v Beskydech a těší se do Tater, Alp a Himaláje 🙂
Tak hodně zdaru!
Přeje všem Honza