ÚVOD
Bolí vás hlava, zub nebo záda a automaticky sáhnete po léku proti bolesti? Nemůžete usnout, tak si dáte pilulku na spaní? Ráno jste po ní malátní a ze stresu, co vás čeká v práci, si dáte lék, který „umí nakopnout“? Potom je třeba zpozornět, jestli závislost na lécích nebo jejich zneužívání neklepe na dveře. V dnešní společnosti je nejobávanější závislostí ta na drogách, ať už pervitinu, kokainu nebo heroinu. Závislost na alkoholu je bohužel často společností tolerována a přehlížena. Zneužívání léků v podstatě nebereme na vědomí, protože o tom moc nevíme. Přitom do lékové závislosti člověk sklouzne lehce, jak dokazuje příběh naší klientky. Vzniká pomalu a skrytě. Navíc léky jsou legální a předepsané lékařem, tak proč se mít na pozoru. Nejdříve užívání léku pomáhá, později se mění v pravidelnou konzumaci. Přestává stačit síla léku, zvyšuje se frekvence užívání a člověk začíná hledat lék s vyšším účinkem. Závislý člověk je zdatný manipulátor, může obejít více lékařů, aby získal recept, krást léky v zaměstnání nebo využít černého trhu. Vysazení léků provází abstinenční syndrom, bolest svalů, křeče, nevolnost a zvracení, průjem, rozšíření zornic. Důsledky zneužívání léků jsou tělesné (onemocnění ledvin a jater) nebo psychické (úzkostné stavy), zasahují do pracovního i rodinného života.
Podle statistik Národního protidrogového koordinátora je na lécích závislých 900 tisíc Čechů. To je jeden z důvodů, proč se tímto tématem zabýváme i na našem blogu. Naším cílem je informovat veřejnost o síle nebezpečného fenoménu dnešní doby.
DEFINICE ZNEUŽÍVÁNÍ LÉKŮ
Popis fenoménu zneužívání léků je problematický v tom, že neexistuje jednotná terminologie a definice. Za důležitou skutečnost je pokládán způsob získání léku, zda byl lék předepsán či indikován lékařem.
V rámci celopopulačních šetření je zneužívání psychoaktivních léků definováno zpravidla jako užívání psychoaktivních léků (např. sedativ či hypnotik, analgetik) bez lékařského předpisu nebo bez lékařské indikace.
Další definice popisují typy užívání léků pomocí přídavných jmen (škodlivé užívání, problémové užití, nelékařské užití, nevhodné užívání)nebo na základě motivu (samoléčba, rekreační užívání). Pokud rizika převažují nad přínosy, hovoříme také o zneužívání léků. Častým jevem je překrývání různých definic.
Podle MKN je syndrom závislosti definován jako soubor behaviorálních‚ kognitivních a fyziologických stavů‚ který se vyvíjí po opakovaném užití substance a který typicky zahrnuje:
• silné přání užít drogu • porušené ovládání při jejím užívání • přetrvávající užívání této drogy i přes škodlivé následky • prioritu v užívání drogy před ostatními aktivitami a závazky • zvýšenou toleranci pro drogu a někdy somatický odvykací stav.
Syndrom závislosti může být pro specifickou psychoaktivní substanci (např. diazepam)‚ pro skupinu látek (např. benzodiazepiny či opioidy) nebo pro širší rozpětí farmakologicky rozličných psychoaktivních substancí.
RIZIKOVÉ LÉKY
Ne všechny léky mají potenciál vzniku závislosti. Mezi nejrizikovější patří:
1. Opiodní analegetika
Do této skupiny řadíme léky používané k léčbě silných bolestí, zejména nádorového původu. Jsou obsaženy také v lécích proti kašli. Při léčbě bolestí jsou užívány až po vyčerpání jiných možností. Heroin, braun či opium řadíme také mezi opiody.
• Mezi nejznámější zástupce této skupiny patří kodein, morfin, tramal, oxycontin, subutex, metadon, hydrocodon, buprenorfin. Buprenorfin se úspěšně užívá při substituční léčbě závislostí.
• Patří mezi léky s vysokým rizikem návyku a zneužívání. Syndrom závislosti se rozvíjí rychle a odvykací příznaky jsou podobné chřipce. Typické jsou zvracení a nevolnost, svalové křeče a bolesti, průjem, rozšíření zornic, slzení doprovázené sekrecí z nosu. Při předávkování hrozí útlum dýchání a činnosti srdce, typickým projevem je bezvědomí. Při současném užití jiných látek tlumící nervovou činnost (m.j.alkohol) se zvyšuje riziko úmrtí.
2. Tlumivé látky
Hypnotika jsou používané k léčbě úzkostných stavů a nespavosti, ke zklidnění. Vzhledem k jejich širokým účinkům se používají také při léčbě psychiatrických poruch a epilepsie. V dnešní hektické době řada lidí trpí úzkostmi a nespavostí, proto nějaký ten lék na spaní najdeme ve většině domácností, i když je na lékařský předpis.
• Do skupiny tlumivých látek patří benzodiazepiny (rohypnol, nitrazepam), barbituráty (bellaspon) a hypnotika (hypnogen, stilnox). Jedná se o léky určené ke zklidnění, k léčbě nespavosti a úzkostných stavů).
• Tlumivé látky jsou často zneužívány k navození pocitu pohody, ke snížení zábran a úzkosti. U někoho mohou vyvolávat i pocit euforie a neobvyklého vzrušení.
• Při častém užívání tlumivých látek dochází k postupnému vymizení účinku, zvyšování dávek a při dlouhodobém užívání hrozí riziko vzniku závislosti. Předávkování se projevuje ospalostí, závratěmi, špatnou koncentrací nebo poruchami vědomí. Současné používání alkoholu může vést k otravě s fatálními následky.
3. Stimulující látky
Užívání stimulujících látek má dlouho historii. Byly využívány vojáky za druhé světové války pro udržení bdělosti. Známé jsou také jejich účinky při hubnutí. V současné době je jejich opodstatněné využití pouze proti nadměrné spavosti. Kvůli svým stimulujícím účinkům jsou však často zneužívány pro nelegální výrobu pervitinu.
• Jedná se především o deriváty amfetaminu a některá anorektika, efedrin a pseudoefedrin, látky sloužící k výrobě pervitinu či extáze.
• Stimulanty se zneužívají pro zlepšení nálady, potlačení hladu a únavy, zvýšená představivost, uvolnění zábran, zvýšená schopnost se vcítit do pocitu druhých a celkové zrychlení psychických procesů. Při užívání stimulujících léků se objevuje podráždění, nervozita a úzkost. Dlouhodobé užívání vede až do toxické psychózy, nezřídka končící sebevraždou.
VAROVNÉ SIGNÁLY
Závislost nebo nadužívání léků může být pro okolí uživatele dlouhodobě skryté. Upozornit mohou například lékaře, který léky předepisuje, stále častější návštěvy dotyčného, jeho výmluvy na ztracený recept nebo jeho naléhavost na předepsání silnějšího léku. Okolí může zpozorovat změny v chování a náladách dotyčného:
• ospalost a zvýšenou potřebu spánku nebo naopak nespavosti
• zhoršení pozornosti, apatičnost, podrážděnost, agresivitu, neklid nebo naopak přílišná euforie a veselost
• ztrátu zájmu, přátel, uzavírání se do sebe
• zanedbávání péče o sebe a také o rodinu
• neschopnost zvládat každodenní činnosti
• častá změna lékaře při vysazení léků přicházejí abstinenční příznaky: psychické (úzkosti, strach, bušení srdce, svíravost na hrudi), fyzické (třes rukou, bolesti hlavy, kloubů, tělesná slabost) a mohou se také objevit nebezpečné epileptické záchvaty.
PŘÍBEH KLIENTKY
Z léčebny do léčebny
Minulý rok byl v mém životě zlomový. Posledních pár let jsem přemýšlela, jak budu žít dál. Jak z té horské dráhy vystoupit a už nikdy nenasednout. Vezla jsem se v ní už příliš dlouho a ona si nemilosrdně vybírala svou daň. Opakované ztráty zaměstnání, ztráta důvěry ze strany rodiny. Zapomněla jsem, co mám ráda a na čem mi záleží. Moje závislost na lécích vznikala dlouhá léta skrytě a nenápadně. Jen tak si sem tam ulevit v práci od přílišného stresu nebo nějaké momentální bolesti páteře nebo nohou. Po šesti letech užívání všech možných druhů léků jsem si na dovolené prožila poprvé abstinenční příznaky – nadměrně jsem se potila, trpěla jsem nespavostí, v noci přicházelo nepříjemné svalové napětí v nohách, neměla jsem o nic zájem, z ničeho radost. Po dvou dnech to odeznělo a já jsem se tím dál nezabývala. S každým rokem se to zhoršovalo. Absťák se dostavoval dřív, intenzivnější a déle trval. Nejlepší roky života mi utíkaly mezi prsty v navozování si umělého pocitu štěstí a vlastní spokojenosti. Přestala jsem vnímat reálný svět, ve kterém musíte řešit problémy a být zodpovědný. První léčbu v Psychiatrické léčebně jsem podstoupila dvouměsíční s tím, že to bude stačit. Po návratu jsem se ihned vrátila do práce a zvládání denních povinností matky a manželky. Následnou péči (doléčování) jsem hodila za hlavu, neřešila ji. Fungovala jsem a abstinovala dva měsíce. Po užití jediné tabletky Hypnogenu jsem byla v tom znovu. Ztratila jsem práci, důvěru rodiny. Ihned jsem podstoupila druhou pobytovou léčbu již 3-měsíční. Po návratu plně dodržuji následnou péči v Modrém kříži a daří se mi abstinovat a pomalu se zase raduji ze života.
Na závěr připojujeme píseň s trefným textem zpěváka Xindla X s názvem Chemie.
„Žijeme paralelní světy, jsme věčně paralenem sjetý. A před krutou realitou, bráníme se chemickou ulitou. Pomůže mi od nemoci i emocí. A taky přemoct ten pocit, že život nemám ve svý moci..“
Zdroj: NECHANSKÁ, Blanka, Viktor MRAVČÍK a Petr POPOV. Zneužívání psychoaktivních léků v České republice: identifikace a analýza zdrojů dat. Praha: Úřad vlády České republiky, c2012. Monografie (Úřad vlády České republiky). ISBN 978-80-7440-073-5.
Zpracovala Bc. Ivana Tesařová